Trenér Trousil o zápase s Líšní, současném kádru i premiéře v Drnovicích
Byla to premiéra se vším všudy. Fotbalisté Vyškova v prvním domácím duelu ve druhé nejvyšší soutěži přivítali v Drnovicích Líšeň a derby dvou nedalekých celků přilákalo na ochozy bezmála dva tisíce diváků. Ti viděli povedený výkon Trousilových svěřenců a nakonec také velmi spravedlivou remízu 1:1.
Jaké jste měli pocity krátce po utkání, v němž se vám podařilo srovnat na 1:1 v 90. minutě?
Jsem velice rád, jakým způsobem jsme se prezentovali. Nikam jsme nezalezli, první poločas jsme byli lepší týmem, který diktoval hru, a měli jsme tam hodně nebezpečných situací. Bohužel hráč, kterého jsme vzali z Teplic a měl být naším střelcem, myšleno Macej, se při předzápasovém tréninku stále trápil zraněním a nebyl ani v nominaci na zápas. Vypadli nám po minulém zápase Dan Jambor, Lukáš Lahodný a také Karel Jaroš, který si zlomil palec. Měli jsme připravených jen 14 hráčů a včera jsme museli na poslední chvíli měnit sestavu. Dali jsme tam kluky, kterým jsme věřili, a jediná věc, co mi schází, abychom při množství centrů do vápna a šancí kolem vápna byli více agresivní a někdo vzal odpovědnost na sebe a strhnul hru na přední tyč. To nám chybí. Měli jsme dnes dobrých dvanáct třináct rohů proti týmu, jako je Líšeň, a my si z těch standardek prostě musíme pomoci. Nejdeme tam v obrovské agresivitě, abychom klidně svalili hráče. V tom je rozdíl mezi třetí a druhou ligou.
Co byste ještě vyzdvihl?
Co se dál týče hry, nemůžu klukům vytknout vůbec nic, hráli velice dobře. Udělali jsme dvě chyby a jednu z nich vytrestal zrovna extrémně rychlý Lutonský, na které jsme upozorňovali. Jednou tam vyplaval a dal gól. Těsně před půlkou jsme tam udělali další blbost, podobnou jako na Dukle, kdy jsme nechali hráče jít samotného na branku po naší standardce. Šugy (Martin Šustr, pozn. red.) nás v zápase díky svému zákroku udržel a ve druhé půli už Líšeň slezla, chtěla náskok ubránit a my jsme do ní pořád bušili. Hodně standardek, nakonec jsme šli do rizika, že dostaneme druhý gól, ale dali jsme Fofyho (Ahmed Fofana, pozn. red.) na hrot a věřili jsme, že využije nějaký centr. Díky bohu si jeden z nich našel a ten gól dal. Kluci se Líšní vyrovnali v agresivitě a nasazení. Tým v sobě má to, že chce kousat. Věřím tomu, že ještě v týdnu přivedeme jednoho dva hráče a budeme mít tým doplněný tak, jak chceme. Ze zápasu mám dobrý pocit, fanoušci byli fantastičtí. Přišlo skoro 2 000 lidí, krásná atmosféra.
Na styl Líšně jste byli ale skvěle připraveni, souhlasíte? V úvodních dvaceti minutách jste ji k ničemu nepustili.
Líšeň znám strašně moc dlouho. Na zápasy s nimi se vždycky každý těší a pořád má stejný styl. Hrají dobře odzadu a spoléhají na rychlé hráče směrem dopředu. Upozorňoval jsem kluky, že to bude jedna diagonála za druhou, a přesně to tak bylo. Nechají vás hrát, jsou ve své komfortní zóně a čekají, až to přijde a až budou moci využít své jedné šance. Dvacet minut jsme byli pořád na jejich půlce, některé situace mohly být dotažené do gólu. Líšeň je ale natolik vyspělé mužstvo, že si zavře obranu a hráči jsou na to zvyklí. Ta jedna šance jim přišla, využili ji, a to stejné ve druhém poločase, kdy tam zase byly brejky a po jedné střele přišla tyč. Teď je rozdíl v tom, že Líšeň má i na lavičce natolik kvalitní hráče, jakou jsou Krška, Bednář či Silný, což jsou hráči, kteří vám vygradují zápas.
Takoví hráči Vyškovu chybí?
My máme naopak kromě Ondry Vintra na lavičce hráče, kteří vůbec nemají zkušenost s profi fotbalem, ať už jde o Beniho, Srba nebo Tomáše Langera. Učí se to a jsem šťastný, že se z toho nepodělají. Hrají vždy z lavičky velmi dobře. Minule jsme dali první gól, dnes jsme brali první bod. Věřím, že další věci ještě přijdou. Ale jak říkám, potřebujeme doplnit kádr, protože Dan Jambor, Jaroš ani Lahodný nemají pouze krátká zranění, dnes nám navíc přibyl zraněný Hanuš. Čeká nás obrovsky těžký zápas v Opavě a musíme být připraveni odevzdat stejný výkon jako v sobotu proti Líšni.
Nově po příchodu ze Zbrojovky hrál mladý záložník David Jambor? Jak se vám líbil jeho výkon?
Vnímal jsem ho velmi dobře, dvojice Jambor – Cabadaj hrála velmi dobře. Jak soubojově, tak v rozehrávce. Měli tam dobré momenty, organizovali si hru. I Mára Vintr jim dost směrem do středu pomáhal, navíc měl několik slibných akcí směrem dopředu. Byla obrovská výheň, takže jsme si dali jen čtyřicetiminutový předzápasový trénink. Ukázali jsme si, jak budeme hrát standardky a rozebrali jsme si zakládání útoků Líšně a náš presink. Kluci ale přesně pro tohle ten fotbal hrají, aby to byly velké a krásné fotbalové stadiony, ne aby to byly s prominutím atletické dráhy. Drnovický stadion je vtáhne do dění a užívají si to.
Jak vám vyhovuje situace, že do Drnovic jezdíte prakticky jen na zápasy?
Je to situované tak, že od pondělí do pátku jsme na šesti trénincích ve Vyškově, pokud hrajeme venku, a pak odjedeme na zápas. Když hrajeme doma, tak jsme pětkrát ve Vyškově a jedou v Drnovicích, což ale nevadí, protože tráva aspoň bude kvalitní a doma ve Vyškově máme kvalitní zázemí. Do Drnovic si jen převážíme věci, odehrajeme zápas a jedeme pryč.
Jak na vás dýchla atmosféra „posvátného“ stadionu v Drnovicích při druholigové domácí premiéře?
Když jsem přešel z hráčské kariéře, tak jsem podobné stadiony objezdil. Jako trenér jsme zažil hlavně stadiony v MSFL a ty jsou všelijaké, proto se teď moc těším do Opavy. Teď už je to o tom, že vás to přibližuje k profi fotbalu a nevidíte naproti sobě tribunu bez sedaček. Profi fotbal na vás dýchá.
A fanoušci?
Výborní. Lidé to vzali za své a určitě nejsou uražení, že hrajeme v Drnovicích. Přijelo i dost lidí z Líšně. Kdybychom šli do vedení už v první půli, lidé by se chytili ještě více, to jsem si jistý. Ale za mě krásné sobotní dopoledne. Před losem jsem si přál, aby náš první domácí soupeř byl Líšeň, nebo Zbrojovka, a vyšlo to.
