Historie

Městský fotbalový klub Vyškov je moravský fotbalový klub z Vyškova, který byl založen v roce 1921. Od sezóny 2014/15 hrál Moravskoslezkou fotbalovou ligu – třetí nejvyšší soutěž. Od ročníku 2021/2022 potom hraje druhou nejvyšší ligu F:NL.

Historické názvy klubu Vyškova

1921 – SK Vyškov (Sportovní klub Vyškov)
1939 – HSK Vyškov (Hanácký sportovní klub Vyškov)
1949 – JTO Sokol Vyškov (Jednotná tělovýchovná organisace Sokol Vyškov)
1953 – DSO Slavoj Vyškov (Dobrovolná sportovní organisace Slavoj Vyškov)
1966 – TJ Vyškov ( Tělovýchovná jednota Vyškov)
1993 – SK Rostex Vyškov (Sportovní klub Rostex Vyškov)
2012 – MFK Vyškov (Městský fotbalový klub Vyškov)

Souhrn klubové historie

První zmínka o kopané ve Vyškově pochází již z roku 1907, kde se v knize 20 let hanáckého sportu (vydána 1941) píše o prvním veřejném zápase v Přerově. Tam se měli utkat domácí s Vyškovem, přičemž Přerov zvítězil 3:0. V dobových záznamech lze dohledat pozvánku na ustavující schůzi Sportovního klubu v místnosti sborovny „Haná” (Besední dům). Kronikář pan Nedělník ovšem píše, že nikde neexistuje doklad o tom, jak schůze dopadla.

Průkopníky, kteří se snažili oživit vyškovskou kopanou, měli být studenti Ol. Zeman, V. Kaláb, Bergman, B. Hrozek, Jabůrek či Polášek. Jejich snahu však zhatila první světová válka, a proto se za jednací stůl zasedlo až roku 1920. Do té doby se hrávalo po různých pláccích. Tehdy studoval a hrával fotbal ve Vyškově i Ondřej Sekora, autor postavy Ferdy Mravence. Podle záznamů pana Nedělníka „předváděl výkopy, hru hlavou a hlavně robinzonády, které viděl u mužstev vyšších kvalit v místě, kde bydlel”.

První samostatný oddíl byl založen 14. června 1920 jako součást I. českého klubu velocipedistů Vyškov. Stalo se tak v restauraci U Albrechta. Předsedou se stal František Smetana, kapitánem byl Václav Kaláb a první mužstvo tvořili Jan Bergman, Vl. Gardavský, Jan Hrozek, Josef Hohn, Stanislav Jelínek, František Korec, Josef Pernica, Emil Polášek, František Smetana, Oldřich Zeman, Valoušek Stanislav a Jan Helmich. Byla sehrána některá utkání mimo Vyškov, ale podrobnosti nejsou zachovány.

V roce 1921 se fotbalistům podařilo bezplatně pronajmout od cukrovaru Vyškov pozemek a na podzim na něm vybudovali hřiště. Dne 8. srpna 1921 se tak oddíl osamostatnil. V roce 1921 mělo být sehráno deset utkání se skórem 20:32. Utkání se hrála na cizích hřištích, protože domácí se teprve na podzim budovalo.

V roce 1923 byla oddílu dána dvouroční výpověď. Nové hřiště bylo otevřeno na pozemcích města v roce 1925. V roce 1930 nastala určitá stagnace SK a tím byl dán pravděpodobně podnět k založení nového oddílu kopané Haná Vyškov, kterému bylo přiřknuto toto stávající hřiště u Hospodářského družstva. Na základě těchto událostí zaktivizoval JUDr. Karel Roháč oddíl k další činnosti a v roce 1931 bylo vybudováno nové hřiště u Joklova mlýna. SK Vyškov končí 1. 2. 1939 sloučením s Hanou Vyškov pod názvem HSK Vyškov (Hanácký sportovní klub). Hřiště u Joklová mlýna zaniká, oddíl se stěhuje na starý stadion u Hospodářského družstva.

Období sezóny 1938/1939 je samozřejmě výrazným mezníkem. Začala sice v původním termínu, byla však po dvou kolech přerušena z důvodu mobilizace a hrát se začalo až na jaře. Haná Vyškov, která v minulé sezoně sestoupila do druhé třídy, se pomalu chystala ke zrušení oddílu. Právě tehdy nastala doba klidu a přípravy na sloučení obou oddílů a končí éra kopané SK Vyškov, která trvala od roku 1920. Od podzimu se ve Vyškově hrála I.A třída a v prvním roce HSK skončil na sedmém místě.

Nevšední událost proběhla na vyškovském hřišti 8. srpna 1943. Domácí si pozvali slavnou Slavii Praha, která jim dala šestnáct gólů, z toho legendární Josef „Pepi“ Bican sedm. Za Vyškov dvakrát kontroval Jan Hanák.

V sezoně 1942/1943 začala éra trenéra Květoslava Němce, bývalého výborného středního záložníka. Začal omlazením mužstva, a to si zpočátku nevedlo špatně. Jenže už následující ročník zastihl vyškovskou kopanou v útlumu. HSK sestoupil spolu s Ivanovicemi na Hané. Kronika uvádí, že o sestupu z předposledního místa rozhodly neúspěchy s posledními Ivanovicemi, s nimiž HSK získal jen jediný bod. Posledním válečným ročníkem byla sezona 1944/1945.

V důsledku válečných událostí byly veškeré soutěže přerušeny a hrála se tak zvaná Náhradní soutěž Vyškovského okrsku, jelikož Vyškov a okolí k Ivanovicím patřilo do Hanácké župy Hemeleho. Celá Soutěž byla odehrána na podzim. Na jaře v roce 1945 již blížící se fronta nedovolila pokračovat v soutěži, která se anulovala. První utkání po frontě bylo sehráno 28. června s Drnovicemi.

Po osvobození byl Vyškov zařazen do I. B třídy Hanácké župy fotbalové skupina střed. HSK Vyškov spolu s Viktorií Přerov patřil k favoritům na postup do I. A třídy. Po výborném začátku však překvapivě prohrál s posledním Slavojem Předmostí, který do té doby měl jen jeden bod, a také porážka s Lipníkem ve Vyškově rozhodla v celkové tabulce pro Viktorii Přerov. Ta zvítězila s náskokem tří bodů.

Po nevydařeném postupu měl být HSK Vyškov v ročníku 1946/47 jasným postupujícím. Jak ve svých análech píše kronikář Nedělník, ve skupině nebylo výraznějších soupeřů. Vcelku nečekaně však zahájila Haná Klenovice, která vyhrála podzimní část a vedla s náskokem pěti bodů. Vynikající jaro Vyškovanů, když hráli jen dvakrát nerozhodně, znamenalo jejich konečně vítězství a postup do I. A třídy. V tomto ročníku se zrodilo i rekordní vítězství 23:1 nad Kozlovicemi.

Po restrukturalizaci soutěží a změně názvu na Sokol Vyškov na konci 40. let, které měly souvislost s novou ideologickou linií v Československu, dosáhl Vyškov na velký úspěch roku 1955. Tehdy vyhrál krajský přebor a na podzim zamířil do oblastního přeboru, který byl třetí nejvyšší soutěží. To už tým vystupoval jako Slavoj Vyškov. V sezóně 1955/56 se Vyškov utkal také s tehdejším Spartakem Brno ZJŠ – tedy původním SK Židenice a dnešní Zbrojovkou Brno. Oba soupeři tehdy doma vyhráli 3:2. Slavoj přesto sestoupil, byť po polovině ročníku byl čtvrtý. Pokles skončil až sestupem do I. B třídy na jaře 1958.

O rok později se Vyškov vrátil zpět do I. A třídy, nicméně pád opět přišel roku 1962. A tým navíc měl smůlu. Administrativně se dostal až do okresního přeboru – měl sestupovat do I. B třídy, ale ta byla při tehdejších přehmatech v řízení soutěží zrušená. V letní přestávce před sestupovou sezonou ve Vyškově hostovala prvoligová Sparta Praha a v čele s Andrejem Kvašňákem vyhrála 7:0. V prvním roce na okresní úrovni skončil Slavoj na třetím místě, do krajských soutěži se vrátil až na jaře 1964.

Další výjimečnou sezonou byl ročník 1970/1971. Vyškov skončil na druhém místě I. A třídy, což byl dle kronikáře „největší úspěch tehdejší generace“. Po pátém místě v následující sezoně neočekávaně přišel další pád do I. B třídy. Následovala větší hráčská obměna a klub začal i s úpravou stadionu. Zatravňovalo se hřiště a po celý rok se všechna utkání se hrála v Dědicích. Šestá příčka zřejmě odpovídala aktuálním možnostem mužstva i klubu. V sezóně 1975/1976 tým sice průměrná umístění vylepšil na třetí místo, ale to už se blížil největší krach celé historie. V ročníku 1978/1979 skončil Vyškov třináctý a sestoupil do okresního přeboru. A hned nato do III. třídy. Na druhém nejnižším článku tehdy československého fotbalu setrval klub dva roky. Vyšel až druhý pokus o návrat.

V okresním přeboru se klub z okresního města trápil osm sezon. V ročníku 1989/1990 skončil Vyškov druhý za Dědicemi. V následující sezoně se pak zase míchalo soutěžemi a na postup do I. B třídy stačilo Vyškovanům třetí místo. Jako nováček pak nejnižší krajskou soutěž Vyškov hned vyhrál a vrátil se do I. A třídy. Roku 1993 se změnil název klubu na Rostex, hned v prvním roce pod novým označením ale přišel sestup do I. B třídy. Na jaře 1996 musel Vyškov dokonce odvracet další pád do okresního přeboru.

Od 1. srpna 1996 se zase upravuje název a na scéně je již ekonomicky zcela samostatný FC Rostex Vyškov. Boniattiho tým vylepšuje postavení na čtvrté a druhé místo. Mimochodem v sezoně 1997/1998 to bylo za postupují Petrou Drnovice B. Podzim 1998 pak dokonce strávil na prvním místě s úctyhodnými 36 body. Vypadalo to na postup, a ani jaro nebylo špatné, jenže ani 64 bodů na první příčku nestačilo. Kýžený návrat do nejvyšší krajské soutěže se ovšem posunul jen o rok. Výborná práce trenéra Miroslava Boniattiho staršího se projevila. Dalším úspěšným ročníkem bylo období 2000/2001, kdy Vyškov vyhrál I. A třídu.

Župní přebor vyškovský nováček zahájil vítězstvím na hřišti jednoho z největších favoritů Žďáru nad Sázavou 2:0. A pak si tým zopakoval spanilou jízdu I. A třídou. Do sedmého kola neinkasoval žádný gól a vedl soutěž prakticky od prvního do posledního kola. Čisté konto vyškovští gólmani, hlavně Pavel Plchut, jemuž kryl záda Marek Fürst, udrželi v 19 (!) ze 30 zápasů.

Do divize nastoupil FK Rostex Vyškov s novým trenérem. Miroslava Boniattiho vystřídal mladý kouč Zbyněk Zbořil z Drnovic. Přáním bylo udržet se, nejraději do desátého místo. Konečné šesté to bohatě naplnilo. Nejlepším střelcem mužstva byl s 26 góly Miloš Kropáček. Úspěšné období v roli stabilního divizního klubu, později už nově pojmenovaný Městský fotbalový klub Vyškov, završil postup do Moravskoslezské fotbalové ligy v sezóně 2013/2014 pod vedením trenéra Machálka. Na tuto ligovou úroveň se MFK vrátil po 58 letech.

V roce 2016 přebírá družstvo po Machálkovi trenér Jan Trousil, který s Vyškovem pokračoval ve zlepšujících se výkonech ve třetí nejvyšší soutěži. Klíčovým milníkem je zároveň rok 2017, kdy do klubu přichází mezinárodní hráčská společnost Rainbow a získává majoritní vlastnický podíl. Cílem Rainbow je posunout MFK do elitních fotbalových pater českého fotbalu a dlouhodobě jej rozvíjet. V roce 100. výročí založení prvního oficiálního fotbalového klubu ve Vyškově – tedy na jaře 2021 – tak přichází největší historický úspěch. Po vydařené podzimní části MSFL a jejím následném ukončení z důvodů koronavirové pandemie dostal tým šanci postoupit do druhé ligy, kterou využil.

Ve FORTUNA:NÁRODNÍ LIZE 2021/22 nehrál MFK žádné druhé housle. Přestože se zkraje podzimní části výsledkově hledal, postupem ročníku se na soutěž adaptoval, začal proměňovat šance a zakončil premiérové představení na této úrovni 12. místem. Vyškov se se sezónou rozloučil domácí remízou 1:1 s Duklou Praha.

A o rok později se mužstvo rozjelo ještě více. Podzim odehrál Vyškov naprosto skvěle a byl druhý po polovině soutěže. Jaro následně tým zahájil čtvrtfinále poháru na půdě pražské Slavie poté, co v předešlém průběhu MOL Cupu vyřadil prvoligové soupeře Jablonec a Zlín. Začátek ligového jara nebyl ovšem výsledkově povedený a vedení reagovalo odvoláním trenéra Trousila, jehož nahradil Jan Kameník.

Během několika týdnů a měsíců se podařilo najet na vítěznou vlnu a Vyškov obsadil druhé místo po základní části, což znamenalo postup do baráže o první ligu. V ní MFK bojoval se Zlínem, jenže po venkovní porážce 0:1 a domácí remíze 0:0 zůstal ve druhé nejvyšší soutěži. Ani to ovšem klub neodradilo od dlouhodobého cíle, jímž je účast v první české lize.