Penalta? Věřím si na ni za každé situace, líčí Ondřej Vintr
Přišel na hřiště, krátce nato si položil balón na penaltový puntík a rozhodl. Útočník Ondřej Vintr pomohl fotbalistům Vyškova ke třem bodům z horké půdy Líšně, čímž tým zvýšil náskok na druhém místě FORTUNA:NÁRODNÍ LIGY. Co říkal bezprostředně po utkání nejen na svůj výkon, ale i celého mančaftu?
Jak jste viděl zápas na půdě Líšně?
Od první minuty bylo jasné, že to bude boj. Obzvláště s takovým soupeřem jako Líšeň a v situaci, kdy jde v podstatě o šest bodů. Chtěli jsme potvrdit, že se můžeme prát s nejlepšími týmy tabulky a být úspěšní. Snažili jsme se nedostat gól, což se podařilo díky naší obraně, jež fungovala perfektně. Líšeň hrozila prakticky jenom z rohů. Naše jediná šance přišla kolem dvacáté minuty po centru ze strany na Barnyho (Barnabáše Lacíka, pozn. red.), jinak se hrálo hlavně mezi vápny.
Jak jste viděl situaci, po níž jste zahrávali pokutový kop?
Běžel jsem z druhé strany, takže jsem akci úplně neviděl. Všichni se nejspíše podívají na videu, zda penalta byla, nebo ne. Za mě ale asi byla, když rozhodčí měl situaci přímo před sebou. Myslím si, že pokud hráč běží a gólman mu cestu jakkoliv přeruší, je to jasná penalta.
Na podzim vyhrála Líšeň díky dvěma penaltám v Drnovicích. Cítite nějakou paralelu s předchozím duelem?
Když jsem pokutový kop proměnil a šli jsme na půlku, spíše jsem si říkal, že se průběh podobá poháru v Jablonci. Tam nás domácí přehrávali a také jsme rozhodli z penalty, byť tentokrát přišla o deset minut dříve. Zároveň jsem ji kopl úplně stejně – do poslední chvíle jsem čekal, jestli brankář skočí, a poslal jsem míč doprostřed.
Je pro vás nějakou úlevou skutečnost, že jste porazili Líšeň v soutěžním utkání po pěti letech?
Hlavně jde o to, že jsme ji porazili na jejím domácím hřišti. Z něj se body nevozí vůbec jednoduše a Líšeň tam má hru přizpůsobenou užším rozměrům trávníku. Zkrátka Líšeň je podle mého názoru jedním z nejtvrdších týmů ligy, hraje všechno silově a její fotbal není moc pohledný, ale je účelný.
Vaše penalta byla de facto jedním z prvních doteků s balónem potom, co jste naskočil do zápasu. Mělo to nějaký vliv?
Nemělo, na penalty si věřím v jakýkoliv moment. I kdyby mě trenér vystřídal jenom na ten samotný kop a hned po něm mě zase stáhl dolů. Vím, že bych ji vždy měl vzít na sebe, podobně jako kopu rohy, takže za mě bylo jasné, že si ji vezmu. Kdyby si chtěl kopnout někdo další, zkusil bych to, ale asi bych mu tu penaltu ani nenechal.